Anatomie soumraku.

V tom pokoji měl skvělý výhled na zahradu a hlavně na soumrak. V době, kdy  se blížil večer, vzniklo mezi ním a soumrakem zvláštní pouto, stali se z nich dvě rovnocenné bytosti, dívali se sami sobě do tváře, kolovala v nich společná krev. Představoval si jak asi vypadá soumrak v rušné ulici New Yorku, jak se pomalu vkrádá do prázdných opuštěných domů a chat, jak vypadá když tiše vstupuje ignorovaný a nevítaný do soukromí usínání v trávě plné hvězdných pampelišek nebo uprostřed listnatého lesa, jak vypadá soumrak na rozbouřené pláži. Kolik tváří může mít soumrak? Asi tolik jako má skupinka přátel se kterými měl příští týden odjet do hor. V každém z nich se soumrak nějakým způsobem zrcadlil. Někdo byl tichý, někdo záměrně zahaloval věci pláštěm tajemství, někdo pomalu směřoval do temného neznáma, které se dotýkalo nás všech.

On a soumrak spolu byli v tajuplném vztahu po celou dobu, kdy procházel domem a něco hledal. Bylo mezi nimi pouto i v tu chvíli, když líbal černovlasou dívku ve své zahradě.